|
|
Jednání ve sporném řízení v České republice a USA
Kocumová, Zora ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Jednání ve sporném řízení v České republice a USA Tato diplomová práce je zaměřena na úpravu jednání ve sporném řízení v rámci civilního práva procesního v České republice a Spojených státech amerických, kdy tyto dvě úpravy jsou vzájemně porovnávány a toto porovnání následně zhodnoceno. První kapitola je věnována obecné úpravě civilního práva procesního v obou zemích tak, aby bylo možné s výkladem dále navázat na vysvětlenou terminologii. Zmíněny jsou podobnosti v úpravě základů procesního práva a odlišnosti týkající se zejména existence dvoukolejnosti soudní soustavy v rámci Spojených států amerických a obsazení soudu, kde hraje velkou roli rozhodovací prvek poroty, s nímž se setkáváme v právní úpravě ve Spojených státech amerických. Druhá kapitola je věnována projednání věci samé, a to bez jednání nebo s jednáním. Větší pozornost je potom věnována průběhu samotného jednání v obou úpravách včetně jeho přípravy, zahájení, dokazování, koncentrace a poučovací povinnosti, odročení a v neposlední řadě vyhlášení rozhodnutí. Třetí kapitola je zaměřena na srovnání úprav v České republice a Spojených státech amerických a možnosti jejich vzájemného vylepšení. V závěru třetí kapitoly se potom dostaneme k srovnání přehlednosti a svázanosti jednotlivých úprav. K porovnávání právních úprav v České republice a...
|
|
|
Právotvorné žaloby
Hendrychová, Veronika ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o právotvorných žalobách, které jsou teorií uznávány coby samostatná kategorie žalob, ba se i do budoucna počítá s jejich výslovným zakotvením do zákonné úpravy. Právotvorné žaloby, na rozdíl od žalob na plnění nebo na určení, směřují k vydání konstitutivního rozhodnutí, kterým dochází ke vzniku, změně nebo zániku hmotněprávních poměrů. Pro takové konstituování právních poměrů je třeba, až na výjimečné případy, kdy lze uvažovat o použití analogie, výslovné zákonné zmocnění. Tím je založeno specifické postavení právotvorných žalob a řízení o nich. Navzdory tomu, že právotvorné žaloby vykazují mnoho specifických znaků, je řízení o nich považováno za klasické sporné řízení. Mezi tato specifika můžeme řadit zejména modifikaci zásady dispoziční a zásady projednací, jakož i absenci kontradiktorního postavení účastníků. Tyto zvláštnosti však samotný charakter sporného řízení ve skutečnosti popírají a platná právní úprava pro ně prozatím nenachází vhodné řešení. Uvedené specifické znaky jsou tak v této diplomové práci použity jako jeden z klíčů k zodpovězení otázky, zda mají právotvorné žaloby opravdu podléhat režimu sporného řízení, anebo je pro ně vhodnější úprava řízení nesporného. První část předkládané diplomové práce se věnuje obecné charakteristice právotvorných žalob...
|
|
|
Advokátské spory v českém civilním procesu - Možnosti a meze jejich zavedení
Úlehlová, Simona ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Název: Advokátské spory v českém civilním p možnosti a meze jejich zavedení Předkládaná rigorózní práce se zabývá problematikou advokátských sporů v civilním nalézacím sporném soudním řízení. Téma zpracovává z koncepčního pohledu, neboť ačkoli se nejedná o institut, který by byl českou úpravu civilního procesu zcela nový, více než 70 její součástí. Nyní však má být dle věcného záměru civilního řádu soudního opět využit. úvod práce je představen právní základ zkoumaného institutu, a to z vícero rovin, které v souhrnu nabízejí komplexní pohled na advokátské spory a možnosti jejich zavedení do českého civilního procesu. Druhá část práce tyto možnosti aplikace advokátských sporů vymezuje prostřednictvím komparativní metody. Kapitola srovnává pojetí povinného zastoupení advokátem zejména z historického a mezinárodního hlediska. Na závěr nabízí i českou oborovou komparaci, tj. vymezení řízení, kde i česká právní úprava zakotvuje povinné zastoupení advokátem. Následující dvě kapitoly se zabývají kladnými negativními dopady, které zavedení advokátských sporů mohl přinést, a to jak pro účastníky řízení resp. stát. hlavním výhodám zavedení tohoto institutu řadí práce profesionalizaci řízení, posílení procesní činnosti stran, dorovnání rovného postavení účastníků a v neposlední řadě urychlení a zefektivnění celého...
|
|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Mika, Karel ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je podat výklad o dispoziční zásadě v nalézacím soudním řízení. Dispoziční zásada je jednou z hlavních zásad českého civilního procesu, která je vlastní především nalézacímu řízení spornému. Ač není v právním řádu výslovně zmíněna, projevuje se v jednotlivých právních institutech. Dispoziční zásada umožňuje účastníkům řízení prostřednictvím dispozičních procesních úkonů disponovat tímto řízením a jeho předmětem. Mezi dispoziční úkony, jimiž účastníci disponují řízením, patří žaloba, zpětvzetí žaloby, návrh na přerušení řízení a návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Dispozičními úkony, prostřednictvím nichž účastníci disponují předmětem řízení, jsou změna žaloby, vzájemná žaloba, uzavření smíru a uznání nároku. Každý ze zmíněných dispozičních úkonů je v práci popsán v rámci příslušné podkapitoly, přičemž největší rozsah je věnován žalobě, tedy dispozičnímu úkonu žalobce, jímž se soudní řízení zahajuje. Je také zdůrazněn význam žaloby jakožto prostředku naplnění práva na spravedlivý proces. Velký význam je v práci věnován judikatuře, protože bez znalosti rozhodovací praxe soudů by nebylo možné udělat si komplexní představu o tom, jak se dispoziční zásada v nalézacím řízení projevuje. Je taká nastíněn rozdíl mezi oběma typy nalézacího řízení, sporným a nesporným a je vysvětleno, že...
|
|
|
Postavení soudce při dokazování ve sporném řízení se zřetelem k praxi
Tajovská, Ludmila ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je poskytnout informace o postavení soudce při dokazování ve sporném řízení, se zvláštním zaměřením na provádění důkazů. V textu často používám konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR, a to pro názorné předvedení způsobu, jakým jsou právním řádem stanovené instituty aplikované v praxi. Pro výběr tohoto tématu jsem se rozhodla, protože mě velmi zajímá soudcovská profese a její praktické aspekty zejména v rámci procesního dokazování. Více důvodů pro mé bádání je konstatováno v úvodní části této práce. Celá práce sestává ze tří částí, přičemž každá z nich pojednává o různých stránkách dokazování či postavení soudce ve smyslu jeho práv, povinností, činnosti a také odpovědnosti. První část obecně charakterizuje důkazní řízení a vytváří základ pro následující část, která je zaměřena na dílčí fázi dokazování (tj. provádění důkazů). Tato část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola popisuje sporné a nesporné řízení a rovněž podává vysvětlení základních rozdílů mezi těmito pojmy. Druhá kapitola pojednává o základních zásadách soudnictví a civilního procesu. Třetí kapitola se vztahuje k základním pojmům důkazního řízení, jako je pojem dokazování, předmět dokazování, důkazní prostředky či fáze dokazování. První část je zakončena kapitolou, která...
|
|
|
Jednání ve sporném řízení
Kolodrubcová, Anna ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Jednání ve sporném řízení Abstrakt Rigorózní práce pojednává o jednání, jakožto klíčové fázi sporného řízení, při níž předseda senátu za součinnosti s účastníky provádí dokazování a činí jiná vhodná opatření za účelem úplného a spravedlivého projednání věci bez zbytečných průtahů v řízení. Cílem rigorózní práce je zejména popsat průběh jednání ve sporném řízení, jakož i zanalyzovat jeho právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 115 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Vlastní text rigorózní práce je pro přehlednost rozdělen do pěti částí označených písmeny A až E, které obsahují celkem 11 kapitol. Nejprve jsou v části A vymezeny základní pojmy. Na samém začátku je vymezen pojem "sporné řízení", jsou představeni jeho účastníci stojící v kontradiktorním postavení, vymezena jejich procesní iniciativa, jakož i samotná funkce sporného řízení. Následně je vymezen klíčový pojem "jednání" a jeho účel. Část B je věnována základním principům civilního procesu, a to zejména principu kontradiktornosti, dle něhož mají účastníci v řízení právo vyjádřit se ke všem skutečnostem a k veškerým důkazům; principu veřejnosti, díky kterému je zaručena ochrana účastníků před tzv. kabinetní justicí; principu ústnosti, dle kterého je rozhodující to, co bylo soudu sděleno ústně při jednání;...
|
|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Hošek, Martin ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje dispoziční zásadě a jejímu uplatnění ve sporném a nesporném řízení. Dispoziční zásada představuje jednu ze základních zásad, na nichž stojí civilní proces, zejména sporné řízení. Jejím základním účelem je vymezení, kdo rozhoduje o tom, zda bude řízení zahájeno, co je jeho předmětem a kdo ovlivňuje jeho průběh. V první kapitole se autor zabývá civilním procesem v obecné rovině a jeho historickým vývojem od starověkého Říma po současnost. Další část této kapitoly obsahuje obecné vymezení všech druhů civilního procesu. Druhá kapitola pojednává o nalézacím řízení. Její první část se věnuje spornému řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou. Nesporné řízení, které je předmětem další části kapitoly, je oproti tomu postaveno na zásadě oficiality. To však nevylučuje užití dispoziční zásady. Autor se u obou typů řízení věnuje základním zásadám, na kterých jsou postaveny, a dále vymezuje jejich průběh. Ve třetí kapitole se autor zabývá obecným výkladem o dispoziční zásadě. V této kapitole se autor věnuje také ostatním vybraným zásadám civilního procesu a jejich vztahu k dispoziční zásadě. V další kapitole se autor zabývá aplikací dispoziční zásady ve sporném řízení. Autor kapitolu dělí na část pojednávající o dispozičních...
|
|
|
Změny v osobách účastníků řízení v nalézacím řízení sporném
Jebousek, Jakub ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
měny v osobách účastníků řízení v nalézacím řízení sporném Předmětem zkoumání diplomové práce jsou změny, které mohou nastat v osobách účastníků řízení v nalézacím řízení sporném. Hlavní pozornost proto přirozeně soustředěna na nalézací řízení sporné, nicméně v práci jsou zařazeny i pasáže týkající se nalézacího řízení nesporného. Je tomu tak proto, že obě řízení spadají pod stejný druh civilního procesu nalézací řízení. Vykazují tak v některých ohledech shodné znaky, nicméně pro jejich odlišný účel je nutné, navzáj zřetelně vymezit a odlišit. Práce má za cíl postihnout změny v osobách účastníků sporného řízení komplexně. Proto je práci popsána a kriticky zhodnocena účinná právní úprava, upozorněno na její nedostatky a navrženy možné legislativní změny de leg . Předmětem zkoumání je též tuzemských soudů týkající se této problematiky. Na její závěry je na některých místech odkazováno, kdežto v určitých případech jsou judikatorní závěry podrobovány kritice. Jelikož se práce týká především účastníků řízení, je v první části práce vymezeno, kdo je účastníkem sporného řízení, a také rozebrány předpoklady účastenství. Druhá část pak obsahuje historický exkurz, který se zabývá vývojem institutů umožňující změny osobách účastníků řízení v odexech civilního práva procesního od vzniku československého státu až do...
|
|
|
Vedlejší intervence
Hrma, Michal ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Vedlejší intervence Diplomová práce se věnuje institutu vedlejší intervence, jeho definici, problematice výkladu ustanovení upravující vedlejší intervenci a porovnání s rakouskou právní úpravou. První kapitola obecně definuje účastenství, zejména způsobilost být účastníkem řízení či procesní způsobilost. Dále obsahuje stručnou definici hlavní intervence a její rozdíly oproti vedlejší intervenci. Následující kapitola pojednává a vývoji právní úpravy tohoto institutu. Třetí kapitola definuje vedlejší intervenci a její přípustnost, tzn. veškeré podmínky, které musí být splněny, aby mohlo dojít ke vstupu vedlejšího intervenienta do řízení. Jádrem diplomové práce je čtvrtá kapitola, kde se autor snaží vystihnout hlavní problémy právní úpravy, zejména a nikoli jen postavení vedlejšího intervenienta v řízení před soudem prvního stupně či v řízení o opravných prostředích. Předposlední kapitola přibližuje chystané změny v úpravě vedlejší intervence v připravovaném civilním řádu soudním. V závěrečné kapitole autor stručně porovnává českou právní úpravu s rakouskou právní úpravou. Výsledkem studia toho institutu je zjištění, že stručnost právní úpravy vedlejší intervence způsobuje výkladové problémy, kdy v různých řízeních dospívá soud k odlišným závěrům. Změnu by mohla přinést chystaná rekodifikace, které se...
|
|
|
Předběžná opatření v civilním řízení sporném
Bartoňová, Gabriela ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Předběžná opatření v civilním řízení sporném Abstrakt Předběžná opatření slouží k zajištění soudní ochrany subjektivních práv toho, kdo se domáhá jejich nařízení do té doby, než o těchto právech bude moci být meritorně rozhodnuto, nebo než se stanou vykonatelnými. Jedná se pouze o dočasné opatření a jeho trvání je podmíněno následným zahájením řízení ve věci samé. O návrhu na předběžné opatření musí být rozhodnuto rychle a pokud možno bez vědomí druhé strany, aby si předběžné opatření zachovalo svou překvapivost, jinak hrozí, že účel předběžného opatření bude zmařen. Z tohoto důvodu má navrhovatel v řízení o předběžném opatření určité procesní výhody. Plně se zde tedy neuplatní zásada rovnosti účastníků, což je odůvodněno specifickým charakterem předběžných opatření a jejich dočasností. Na ochranu účastníka, proti kterému předběžné opatření směřuje naopak slouží instituty jistoty, doplatku jistoty a odpovědnosti navrhovatele za škodu vzniklou v souvislosti s předběžným opatřením. Rovnost postavení účastníků je významně narušena zejména v první fázi řízení, kdy o návrhu rozhoduje soud prvního stupně, neboť této fáze řízení se účastník, proti kterému návrh směřuje, v podstatě neúčastní. Současná právní úprava obecných předběžných opatření se nachází v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění...
|
host ::
RSS.